Co to vlastně bolest je?
Současná definice bolesti Mezinárodní asociace pro studium bolesti (IASP) je: Nepříjemná smyslová a emocionální zkušenost spojená se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo popsaná z hlediska takového poškození.
Tato definice z roku 1979 byla široce přijímaná zdravotníky a výzkumníky v oblasti bolesti. V posledních letech někteří v o oboru usoudili, že pokroky v chápání bolesti pořebují upravit. Proto se sestavila 14 členná skupina největších frajerů z oblasti klinické i základní vědy související s bolestí a byla pověřena novou definicí. Těchto pár chytrých hlav vymyslelo tuto definici:
Nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo podobný zážitku spojeným se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. Nijak velký rozdíl v tom není a je otázka, jestli za to naše daně stály. Každopádně co nám tato definice říká?
Bolest = poškození?
Bolest není jen záležitostí poškození tkáně a nesouvisí s její velikostí. Emoce, pocity, přesvědčení o bolesti a sociální aspekty jsou spojené s chronickou bolestí. To, jaké emoce prožíváme, jak se cítíme, jak dobře spíme, to všechno nějakým způsobem ovlivňuje naše měkké tkáně, tedy svaly a to všechno dohromady ovlivňuje náš pocit bolestivosti.
Jak bolest zjednodušeně funguje?
Signály z nervů jdou do mozku, kde informují, že existuje potenciál pro poškození tkáně. Mozek vše vyhodnotí a rozhodne se, co udělat s nocicepcí (receptory bolesti). Toto rozhodnutí není
záležitost samotného stavu tkáně, ale má na něj vliv náš psychosociální stav. Bolest je daleko více než jen nocicepce. Nocicepce je jen potenciální varovný signál. Něco jako alarm. Alarm nám ale ovšem neřekne, jestli opravdu hoří, neřekne nám kolik je tam ohně, neřekne nám v čem je konkrétní problém. Alarm je pouhé varování a naše reakce se na něj mohou diametrálně lišit. Pan Snášel z Coretraining to ve svých materiálech vysvětluje tak, že změna citlivosti na bolest jsou jako posypání solí do rány, nebo citronová šťáva na vřed v ústech. Mnohem více bolesti, ale NE VÍCE POŠKOZENÍ. Velká bolest neznamená velké poškození.
Jaké jsou tedy všechny faktory, které mají vliv na zvýšení citlivosti na bolest?
- Zranění tkáně
- Vrozené dispozice
- Chování a zvyky
- Fyzický stav a kondice
- Způsob myšlení a citů
- Spánek a sociální faktory
- Velikost stresu a emoce
- Životní styl, hormony
Tohle je výčet určitě ne všech faktorů, které mají na vnímání bolesti vliv. S bolestí se přirozeně snažíme bojovat. Jen pro zajímavost, víte kolik ročně stojí USA tento boj? Bolest je pro společnost strašně nákladná. Národní akademie věd odhadla, že v roce 2010 více než 100 milionů amerických jedinců zažilo chronickou bolest. Odhadované náklady byly 560-635 mld. USD ročně. Celková cifra je složená z nákladů na zdravotní péči (261 mld. USD), dnů zmeškané práce (12 mld. USD), zmeškaných hodin v práci atd. To nejlepší co pro státní kasu a pro svůj život bez bolesti můžete udělat je pravidelný pohyb. Pohyb se jeví jako nejlepší parťák v boji s chronickým stresem, depresemi, obezitou, bolestmi a se všemi nepříteli 21. století.
Jestli vás právě teď bolí záda a jste konečně rozhodnutý s tím něco dělat, zavolejte mi a domluvíme si osobních schůzku, kde probereme, jak by jste si mohl pomoct.